Zabij mrtvé - 75%

Pamatujete si ještě, jak Sandman Slim zachránil Zemi před nadvládou kissi a poslal Masona do Pekla? Jak nejdřív vykuchal a poté zachránil z bordelu anděla, který ho bytostně nenávidí? Asi byste si řekli, že něco takového člověku trochu změní životní postoj. No... ani moc ne. Záchrana světa je sice super, ale nájem vám to nezachrání a tak si Stark vydělává řešením problémů magické komunity Los Angeles s občasným přivýdělkem ze strany Zlaté hlídky. No a když zrovna negriluje mladé upírky (popřípadě se nenechává grilovat od mladých upírek), tak se fláká doma, chlastá a debatuje s nemrtvou hlavou o filmech a o pornu. A proto se Luciferova nabídka práce jeví jako vítané (ačkoliv podezřelé) rozptýlení. Luci totiž opustil Peklo aby dohlížel jako poradce na natáčení svého životopisného snímku. A koho jiného může mít Lucifer za bodyguarda, než Zabijáka démonů. Ovšem s příchodem Satana na zemský povrch se na Sandmana navalí několik dalších problémů najednou – podezřelá smrt milovníka démonů (doslova), mrtví začínají okusovat hosty Starkova oblíbeného baru a zprávy z Pekla dávají na vědomí, že Mason chystá puč proti Luciferovi. Do toho to ještě vypadá, že Slimovi kámoši na něj házejí bobek a aby toho nebylo málo, musí ještě najít neexistující lék na zombie nákazu aby zachránil svou novou přítelkyni/kolegyni česko-romskou pornohvězdu. Nu, vypadá to, že to Sandy nebude mít zrovna jednoduché.

Richard Kadrey je jeden z těch autorů, co svého hrdinu nemá zrovna moc v oblibě a tak není divu, že se Sandman Slim potácí od jedné katastrofy k dalšímu průseru. Oproti předešlému revenge dílu nám Kadrey předkládá něco, co se tváří jako fantasy/noirová detektivka drsné školy. Hrdina během toho, co dostává nakládačku řeší několik případů, které spolu zdánlivě nesouvisí a nakonci se ukáže, že spolu opravdu nesouvisí. Nebo taky že jo, to už vám říkat nebudu. Oproti předešlému dílu přibylo taky akce, ze spojenců se stávají nepřátelé a Kasabian potřebuje nutně autogram své platonické porno-lásky. A taky cigarety.

Pokud se vám líbil předešlý díl a nečekáte žádné náročné filozofické dílo, chcete jen vypnout a užít si trochu té drsně-akční jízdy, potom času stráveného v této milé společnosti rozhodně nebudete litovat.

České vydání, stejně jako u předešlého dílu, má na starosti vydavatelství Polaris a na překladatelské sesličce zůstal sedět Petr Caha. Povedená je i obálka Chrise McGratha, která dokresluje atmosféru příběhu. Stejně tak je třeba pochválit i korekturu, protože v tekxtu nejsou žádné zaznamenatelné chyby, či chybějící uvozovky, což, bohužel, už v dnešní době není standadem.

Název: Zabij mrtvé (Kill the Dead)

Autor: Richard Kadrey

Rok vydání: CZE 2011, (ENG 2010)

Nakladatelství: Polaris

Hodnocení: 75%

P.S.: Vypadá to, že v příštím díle se spolu se Starkem vrátíme do Pekla ;-)

P.P.S.: Knihu převedlo do audiopodoby vydavatelství Brilliance Audio a nezkrácenou verzi načetl Andrews MacLeod.

Sandman Slim - 70%

Sandman Slim. 

I když to to jméno nepokrytě asociuje, nejde o žádný nápoj v plechovce. A už vůbec ne dietní. Sandman Slim a.k.a. James Stark, je totiž pěkně tvrdej parchant, který přežil Peklo. A když píšu Peklo, nemám na mysli žádný laciný vzrušeníčko typu jedna, dvě rodinný hádky s nějakou tou fackovačkou, či trochu toho přírodního katastrofení. Ani omylem. Stark přežil to pravé, jediné a nefalšované Peklo. Však víte, démoni, padlí andělé, nějaké ty trpící duše, prostě rutina. A v tomhle milém, přívětivém prostředí strávil Slim posledních jedenáct let svého života. Ovšem nikoliv jako trpící duše, ale hezky za živa. Tenhle drobný fakt mu vysloužil jistou nezáviděníhodnou pozici v pekelné aréně, kde nebojoval o svou duši, ani o život (Stark totiž tak nějak v Pekle nemůže umřít), ale o to, aby z něj zůstalo co nejvíce kousků, které můžou srůst dohromady. A po jedenácti letech téhle kratochvíle se Stark probírá na jednom z Los Angelesských hřbitovů, plný vzteku na člověka který mu nejen zařídil onu příjemnou dovolenou, ale taky ho připravil o ženu jeho života. Vyzbrojený svou magií, nožem, který ne tak docela zabíjí a klíčem ke komnatě třinácti dveří (který vás dostane skoro kamkoliv) vyráží Stark na svou cestu pomsty.

Takhle nějak se zhruba rozjíždí "nejlepší béčko, jaké jste kdy četli" (jak tvrdí na zadní straně William Gibson, autor Neuromancera) autora Richarda Kadreyho. No a co si budem vykládat, rozhodně to béčko je, ale opravdu povedené.

Richard Kadrey

 Richard nechává svého hrdinu potácet se od jedné přesdržkovky k druhé, porcovat anděly a démony na kusy a do toho ještě odkazovat na staré dobré filmové klasiky a řídit videopůjčovnu, jejíž bývalý majitel existuje jako živá hlava v šatníku s puštěnou televizí, kde skoro neustále běží reklamní kanál. Do toho se zvládne zaplést ještě s vládní organizací řízenou andělem, a aby těch andělů nebylo málo, tak ještě navštíví bordel, do kterého se právě andělé unášejí, aby jim tam byl ukázán středověk.

Prostě svižné, akční béčko, sloužící vyloženě k oddechu a ukrácení času při čekání na všechny ty nové Kopřivy, Kulhánky či nový díl Kladiva na čaroděje (i ten Kadrey spadá do všeho toho Káčkování).

Richard Kadrey (1957) publikoval několik románů jako Butcher Bird a Metrophage a více než padesát povídek. Byl znesmrtelněn jako akční postava a jeho povídka Goodbye Houston Street, Goodbye byla nominována na British Science Fiction Association Award. Je spisovatel a fotograf na volné noze a žije v San Francisku (zdroj www.legie.info).

Kniha je tak trochu jako chilichees od Burger Kinga – užijete si ho, zažijete s ním pár ostrých chvil, ale za chvíli vám vyhládne a dali byste si další.

Pro vydavatelství Polaris knihu přeložil Petr Caha. Jeho práce je dobrá, nedopustil se žádných citelných chyb, takže nic nebrání českému čtenáři užít si tenhle akční biják na stránkách knihy.

Název: Sandman Slim (ehm... Sandman Slim)

Autor: Richard Kadrey

Rok vydání: CZ 2011, (ENG 2009)

Nakladatelství: Polaris

Hodnocení: 70%

P.S.: Knihu převedlo do audiopodoby vydavatelství Brilliance Audio a nezkrácenou verzi načetl Andrews MacLeod.

Soustrojí smrti - 70%

Protentokrát jsem se odklonil od sci-fi a fantasy a vykročil poněkud jiným směrem. A taky proč ne, změna je život. Kniha jménem "Soustrojí smrti" je detektivním trillerem z pera Warrena Ellise. Teď se možná někteří z vás trochu zarazili, protože Warren je hlavně světoznámý autor komiksů. 

Přesto, že v téhle pozici vydal asi nejvíce svých děl a je v ní nejčastěji vidět, je jeho pracovní rozmach mnohem širší. Z jeho magických prstů vzešly nejenom detektivky (ano, to množné číslo je tu správně), ale i seriálové, filmové a herní scénáře (vysoce hodnocená Real-Time Strategie "Hostile Waters", nebo survival horror "Dead Space").  A ani v tom komikse nestagnuje na jedné pozici, ale testuje své možnosti všemi směry. Nejenom superhrdiny (česky třeba "Iron-Man: Extremis") živ je totiž člověk (Garth Ennis by mohl vyprávět). Mezi nejslavnější z děl Warrena Ellise patří futuristická série "Transmetropolitan", kde není hlavní postavou žádný nabušený supermanták, či bioimplantáty vylepšený supervoják. Hlavní hrdina by se dal definovat z hlediska okolí jako superčurák. Je jím totiž drogami a chlastem narvaný novinář Spider Jerusalem (jehž předlohou byl zesnulý "gonzo" noinář Hunter S. Thompson ztvárněný Johnny Deppem ve filmu "Strach a hnus v Las Vegas", či Billem Murrayem ve filmu "Bizoni na tahnu"), jehož jediným cílem je ukázat všem pravdu v celé její nahotě a brutalitě. 

To vše za pomoci jeho ztopořené bouchačky, střevního trhače a dvou ohavných asistentek vybavených rychlopalnými frndami. Spiderovy ikonické brýle a ironický obličej má na svědomí kreslíř Darick Robertson, jenž vtiskl budoucnosti její dojakou tvář lesklých ulic a zaplivaných uliček.

Takže je jasné, že když jsem v knihkupectví viděl knihu, jejímž autorem je tento člověk, neváhal jsem ani vteřinu. A jak už hodnocení napovídá, nelitoval jsem toho.

Jak se dalo vyčíst z úvodu, nejsem zrovna fanouškem knižních detektivek. Z česky vydaných věcí jsem četl "Psa Baskervillského", první tři knihy Kena Bruena (které vřele doporučuji všem milovníkům cynismu, černo-brutálního humoru a vychlastaných trosek v hlavní roli), Bukowskiho "Škvár" a první knihu Warrena Ellise "Americkej sen". Takže co  příběhu rozhodně nemůžu vyčítat, je neoriginální téma a přílišná kišovitost. Ono tohle se snad nedá vyčítat ničemu z produkce páně Ellise. 

Hlavní hrdina, detektiv John Tallow učiní při jedné ne zrovna vydařené akci nečekaný objev - byt plný zbraní. Ale ne tím stylem, že by byly uložny hezky v bednách, připravené k použití. To vůbec. Zbraně jsou totiž rozvěšeny všude po bytě na stěnách a uloženy na podlaze, kde vytvářejí složité obrazce. A aby toho nebylo málo, tak vyplyne najevo, že každá zbraň je spojena s nějakou nevyřešenou vraždou. Rázem se otevírá přes dvěstě nevyřešených zločinů a John Tallow míří hlavou přímo do pořádné hromady sraček.

Za pomoci dvou kolegů z výjezdovky (která normální policajty nemá zrovna v lásce), má jen určitý čas na objevení pachatele, než mu nejvyšší místa utáhnou smyčku kolem krku. A tak začíná boj nejen s časem, ale zároveň i s nejvýkonnějším vrahem, kterého kdy Mannhattan poznal.

Příběh je spletitý, jako překrývající se neviditelné mapy několika různých Mannhattanů a čím hlouběji se John a jeho dva noví parťáci noří, tím větší sračky vyplouvají na povrch.

Warren Ellis stvořil pro potřeby příběhu samé zajímavé, šílené a někdy až karikaturní postavy (lesbická členka zásahovky, která má ráda pořádné domácí S-M), které čtenáře vtáhnou do děje a okamžitě si je oblíbí. Stejně tak jim do úst vložil promyšlené repliky, kde se samozřejmě objeví i pár dobrých hlášek ("Jsem detektiv výjezdovýho oddílu newyorskýho policejního sboru, ty odpornej mongoloidní sráči, a není nic, co bych nedokázal."). Navzdory výše uvedených ingrediencí se Warren oproti svému předešlému románu "Americkej sen" (česky 2009 nakladatelství Volvox Globator) trochu umírnil, což ale vůbec není na škodu. "Soustrojí smrti" se čte velice dobře a dokáže čtenáře upoutat ke knize na delší dobu. České vydání v pevné vazbě má na triku nakladatelství Mladá Fronta a poměrně minimalistická obálka mi přišla velice povedená, stejně jako překlad Pavla Medka. Ten ostatně své kvality doložil i překladem série o jednom zjizveném, brýlatém kouzelníkovi. Pokud jste fanoušky Warrena Ellise, vřele doporučuji, pokud máte rádi detektivní trillery a nevadí vám trocha té ujetosti, také vám příjde Soustrojí Smrti k chuti.

Název: Soustrojí smrti (Gun Machine)

Autor: Warren Ellis

Rok vydání: CZ 2013, (ENG 2013)

Nakladatelství: Mladá Fronta

Hodnocení: 70%

Ztracená flotila: Neochvějný - 95%

Série Ztracená flotila není na českém trhu horkou novinkou. Vždyť první díl u nás vyšel již v roce 2009 pod hlavičkou nakladatelství Fantom Print. Co ale novinkou je, je první díl druhé série Ztracená flotila: Za hranicí s názvem Bitevník (taktéž Fantom Print). Právě proto jsem se rozhodl, že konečně doženu tento odkládaný rest a zjistím proč a kde se ta flotila vlastně ztratila. 

Základní dějová linka tak trochu připomíná mix seriálu Battlestar Galactica a pověsti o Blanických rytířích.

Dvě strany, hodná Aliance a zlí Syndikové, spolu bojují už celé století. A protože ani jednu stranu už to moc nebere, přijme Alianční flotila pozvání na vyjednávání u Sydyckého domovského světa. Cestou na místo srazu Alianční síly objeví starý záchranný modul s jedním přeživším. Tím není nikdo jiný, než John "Black Jack" Geary, hrdina Aliance, který oficiálně zahynul už před sto lety, v jednom z prvních konfliktů. A za tu dobu dosáhl "Black Jack" skoro až božského statutu.

Shodou okolností, mezi něž patří i Syndická zrádcovská povaha, se kapitán Geary dostává do čela flotily a jeho novým úkolem je dovést všechny domů a nenechat se přitom zabít. Je ovšem "Black Jack" a John Geary stejná osobnost? Toť otázka...

John Geary se ujímá velení nad zdecimovanou flotilou a vyráží na nebezpečnou cestu do Aliančního vesmíru. Hned po prvním střetu se Syndyckými silami je nový velící důstojník zděšen. Zatímco za oněch sto let technika postoupila kupředu, veškerá vojenská taktika, čest a dovednosti ustoupily stejnou měrou dozadu. Boje probíhají neorganizovaně stylem "vrhněme na nepřítele všechno co máme, a kdo bude na konci mít menší ztráty vyhrál bitvu.", na zajatce se nehraje - mrtvý Syndik, dobrý Syndik. A tak musí John Geary bojovat při ústupu vesmírem nejen se Syndickou, ale i se svou vlastní flotilou, a v podstatě i sám se sebou. Nebo spíše svým legendárním alter egem "Black Jackem". A čte se to na jedničku.

Jack Campbell (pravým jménem John G. Hemry), autor série, při psaní zužitkoval veškeré zkušenosti ze svého vojenského života v námořní armádě Spojených států, což má za následek poměrně vysokou realističnost při bitvách flotil. Nejenom že jsou napínavé, dobře se čtou, ale ještě navíc zanechávají v čtenáři pocit "takhle by to klidně mohlo být". A zbytek knihy taky není k zahození. Ať už jde o vnitřní pochody kapitána Gearyho, který se snaží zapadnout a zároveň přetvořit vzpouzející se flotilu k obrazu vojenskému, či jeho interakci s podřízenými důstojníky, kdy ne všichni jsou zcela oddáni legendárnímu "Black Jackovi". Dočkáme se akce, dočkáme se politikaření, dočkáme se zatraceně dobře napsané military sci-fi. Spustu lidí sérii přirovnává k Weberově Honor Harringtonové, ale tu jsem, zatím, nečetl, takže bohužel nemůžu posloužit srovnáním.

Jack Campbell zcela nepokrytě dává najevo svou náklonnost k vojenskému řádu a cti, a ukazuje nám, jak by to dopadlo, kdyby tyto aspekty z válečnictví vymizely.

České paperbackové vydání je povedené, obálka od Petra Willerta slušná, ale "univerzální" takže k ději moc neřekne. Český překlad z pera Jiřího Matyskiewicze je velice dobrý, jenom opět vyvolal diskuzi na téma překládat či nepřekládat jména a názvy. Za mě osobně přeložené jména lodí flotily vůbec nevadí.

Série má šest dílů (všechny vyšly v češtině pod hlavičkou Fantom Print a všechny jsou běžně k sehnání) a letos se nám rozjíždí druhá sezóna. Takže pokud hledáte kvalitní military sci-fi, kde to není samý mariňák, Ztracená flotila by se vám neměla ztratit z hledáčku.

Název: Neochvějný (Dauntless)

Autor: Jack Campbell ( pravým jménem John G. Hemry)

Rok vydání: CZ 2009, (ENG 2006)

Nakladatelství: Fantom Print

Hodnocení: 95%

P.S.: Nakladatelství Audible Studios vydalo nezkrácenou verzi knihy jako audiobook pod názvem The Lost Fleet: Dauntless. Čte Jack Campbell a Christian Rummel.

Zelená - 65%

Zelená je tráva, zelený je absint, zelené jsou čtyřlístky a zelná se kráva, telátko i bejk. Prostě a jednoduše zelená je dobrá.

Lidské oko je nejcitlivější právě na zelenou barvu, což je výsledek evoluce, neboť na Zemi je, díky chlorofylu v rostlinách, právě zelená barva nejvíce rozšířená. Zrakový systém člověka a některých vyšších savců (zejména těch živících se rostlinnou stravou) má oproti jiným živočichům třetí typ zrakových čípků, citlivých právě na zelenou barvu. Nevím, jestli těmito znalostmi oplýval i Martin D. Antonín, když psal svou druhou knihu, kterou pojmenoval prostě a jednoduše Zelená.

První kniha pražského rodáka se jmenovala Křivé ostří a hlavní hrdinové byli trpaslíci. Stejně jako v případě Zelené se i tehdy jednalo o svéráznou humoristickou fantasy, kde vtip byl podpořen zajímavým a silným příběhem. Darion (což je ono D.) se psaním baví už od útlého dětství. Na kontě má spoustu povídek, ale první kniha mu vyšla až v roce 2004 (vydavatelství Straky na Vrbě). Mezi jeho další spisovatelské přivýdělky spadá i překládání komiksů. Ať už jde o zombie sérii Živí Mrtví, většinu Supermanovských knih, Daredevila, či sérii DMZ odehrávající se během fiktivní občanské války na Manhattanu.

Příběh Zelené začíná na bitevním poli. Na jedné straně hřiště se seskupilo smíšené domácí družstvo elfů a orků (lidi už to mají víceméně za sebou, trpaslíci utekli... ehm... takticky ustoupili do svých podzemních nor), kteří jsou poslední nadějí na udržení jakés takés neposkvrněnosti světa. Na straně druhé se chystají k útoku temní, krvelační a veskrze černí maghorni. Tenhle mač rozhodne o osudu světa. Ozvala se soudcovská píšťalka a elfi systematicky a cílevědomě postupují kupředu jako dobře promazaný stroj. Napůl ožralí a šílení orci se prostě jen valí kupředu jako živelná pohroma, protože "Ork zabíjet dřív, než nějaká blbá elfoun!". Jak ale všichni dobře víme, oříškožrouti jsou obyčejné bukvice (ve skřetím žargonu označované jako "teplé jídlo"), které nemají kouska cti. A proto ve chvíli, kdz už je bitva skoro vyhraná, maghorni ustupují do své temné dimenze, se rozhodnou zabít dvě mouchy jednou ranou a zaútočí i na své dočasné spojence. Jenže zelená silná.

„Vihlašovat důležití vihláška pro fšechna inžinír fšechna kmen!

Velkí náčelník Ograhorg hledat nejvíc dobrá inžinír!

Z nejvíc dobrá inžinír on udělat šév inžinír.

Šév inžinír určovat, co dělat fšichni inžinír!

Nejvíc dobrá to inžinír, která udělat nejvíc dobrí věc pro naše kmen.

Aď zvítězit to nejvíc dobrá inžinír!

Nebo to poslední živá."

Velká Náčelník Ograhorg

Tahle vyhláška má za následek, že Hribnik, jeden z gobliních inžinírů, odnese z bitevního pole zbroceného červenou, zelenou a černou krví pár kousků potřebných na dokončení svého bojového stroje zvaného Střelka (což je podle orků ženský ekvivalent od slova střelec). Mezi těmi kousky je i mrtvá elfí válečnice Aiyanail, bývalá manželka elfího vládce a zároveň nejlepší bojovnice elfí rasy. A Hribnik potřebuje jen to nejlepší, aby porazil svého protivníka gutnika a jeho výtvor, gargantuovského Kolosorka. A tak, za pomoci mistra rány Bangorga a šíleného šamana Muha, vzniká Střelka – napůl elf, napůl stroj, napůl maghorn a napůl ork (autor se v úvodu ohrazuje proti přejmenování knihy na "Gobocop" protože si chce zachovat zdání nezávislosti). Jenže kolosork není zas až takové ořezávátko (navíc Střelku omezují jisté direktivy) a tak si přízeň velkého náčelníka Ograhorga vybojuje ten, kdo první zabije velká elfoun. Začíná závod s časem.

Humoristická fantasy z českých luhů a hájů je vzácné koření. Ale nejen proto je Zelená dobrá. Zelená je dobrá, protože má kvalitní vtipy, je poutavě napsaná a má zajímavý příběh. Pokaždé, kdzž jsou na scéně orci je o zábavu postaráno. O to větší škoda, že ještě před půlkou knihy se děj přesune z orčího ležení ven, do přírody plné nudných a vyděšených elfů. Přidat víc orků, kniha by byla perfektní. Poslední bod, důležitá třešnička na dortu, která utváří výslednou podobu knihy, je ilustrace. Ty má na starosti Michaela "Nyemi" Hertlíková a jsou stejné, jako příběh, precizní, ale zároveň i zdravě trhlé.

Název: Zelená

autor: Martin D. Antonín

rok vydání: 2008

nakladatelství: Straky na vrbě

hodnocení: 65%

P.S.: 4. 10. 2013 vyšla v nakladatelství Straky na vrbě i nezkrácená audioverze knihy, kterou namluvil Jiří Pobuda.

P.P.S.: Martin D. Antonín se k nám vrátí s osmým dílem série Kladivo na čaroděje nazvaným Peklená Šleha.

Zhoubný kmen: Noc až navěky - 90%

Svět se ponořil do tmy. Vampýři vládnou a lidstvo se pokorně přizpůsobilo novému režimu, který je za poctivě vykonávanou práci odměňuje jídlem a otupujícími reprízami v televizi. Na odbojáře se nehledí jako na reálnou hrozbu, ale jako na pouhopouhou anomálii, která snad nestojí ani za povšimnutí. A stejná temnota jako nad hlavami se rozprostírá i v srdcích a duších našich hrdinů. Ztráty zasáhly každého. Doktor Goodweather se utápí v depresích, drogách a alkoholu, Gus prozměnu v divokém a nelítostném boji se strigoi, a Nora a Vasilij k sobě mají čím dál blíže. Přesto vysvitla poslední naděje na záchranu lidstva a likvidaci nového řádu - Occido Lumen. Prastarý svitek, který v sobě ukrývá tajemství zrodu a zároveň i zničení Mistra a všech jeho přisluhovačů. Jediné, co musí naši hrdinové udělat, je toto tajemství rozluštit. A to nebude tak snadné, jak se na první pohled jeví.

Jenže rozluštit tajemství stříbrné knihy není to jediné, čemu naši hrdinové čelí, protože nedůvěra už zasáhla i jejich řady. Efraim, který propadl své závislosti, tak ztratil důvěru nejen u bojovníka Guse, ale i u svých nejbližších přátel Feta a Nory. A Mistr neváhá využít každé příležitosti, aby rozvrátil jejich spojenectví a získal Occido Lumen. A nejen proto, aby si zachránil svoji červy prolezlou prdel, ale především proto, že je to sadistický hajzl, který si rád vychutnává osobní utrpení svých nepřátel.

Třetí díl Noc až navěky je přesně tak temný, jak nadpis slibuje. Lidi si zvykají na život v antiutopické realitě, kde vampýři jsou nezpochybnitelní pánové a vládci, staří a nemocní nemají právno na život a každý hlídá každého. Tak trochu jako za dob nacistické okupace. Tomu odpovídají i takzvané krevní tábory, kde jsou držení lidé na potraviny. Mladí a silní jsou uchovávání jako dělníci, kteří jdou jednou týdně na "odběry", lidé s krevní skupinou B se pěstují (protože Béčko je strašná ňamka), a staří a nemocní jsou odvádění do starobniců, kde je jim poskytnuto příjemné místo s plnou péčí, aby mohli v klidu dožít své poslední dny. No, vlastně ani tak docela ne. Pokud teda za příjemné místo s plnou péčí nepovažujete kotec s kolečkovým křeslem a hadicí na odběr krve. Mistr, který už změnil svou schránku, vládne z centra New Yorku celému světu, držíce po svém boku nevyvratitelný trumf proti Efraimovi - jeho syna Zachariáše. Pro toho se pomalu, ale jistě stává nezpochybnitelným bohem. A náboženský symbolismus se vine skrze celou knihu. Od vzniku upířího kmene (jak jinak než v Sodomě a Gomoře), přes Mistrův skutečný původ, až po finální zjevení. A, popravdě řečeno, vůbec to nevadí. Sám nejsem zastáncem toho křesťanského mambo jambo, a většinou, když se to někdo snaží někam napasovat, znechutí mi to danou věc. Tady to ale překvapivě funguje a přirozeně zapadá do celého příběhového konceptu.

Příběh je už, jak jinak, plný napětí. Opět se dostaví i temná, dusivá atmosféra, která v předešlém, akčním díle tak trochu chyběla. Boje se stupňují stejně jako zoufalství hlavních hrdinů, a příběh se opět žene kupředu neuvěřitelnou rychlostí. A stejně jako u předešlých dvou dílů mě i tady mile překvapila čtivost, kterou se kniha vyznačuje. Naposledy jsem takhle rychle slupnul snad jen Zaklínače. 

název: Zhoubný kmen: Noc až navěky (The Night Eternal)

autor: Guillermo del Toro, Chuck Hogan

rok vydání: CZ 2012, (ENG 2011)

nakladatelství: Beta-Dobrovský
hodnocení: 90%

Co se mi na trilogii Guillerma del Tora a Chucka Hogana nejvíce líbilo (když pominu odjiskření upírů) byl fakt, že se každá kniha nesla v jiném duchu. První díl byl skoro až lekařský, mrazivý triller, dvojka zase akční béčková řežba a trojka postapokalyptický, antiutopický horor. A každý díl se dobře četl, navzdory snaze překladatelky. 

Celá trilogie si tak odnáší hodnocení 80%.

P.S.: Tak jako předešlé dva díly i ten třetí má svou komiksovou adaptaci (nečekaně).

P.P.S.: A to samé platí i o adioverzi z nakladatelství HarperCollins Publisher, kterou opět namluvil Daniel Oreskes.

Zhoubný kmen: Pád - 70%

A je to tady. Boje přituhují, z bývalých spojenců se stávají nepřátelé a z nepřátel se stávají spojenci. Abraham Setrakian a jeho nově nalezení přátelé vyrážejí do zoufalého boje proti upíří hrozbě. A zatímco tato skupinka se otevřeně staví na obranu lidstva, jejich nadřízení, ba i samotné vlády se stále tváří, že se nic neděje. Jde přeci jen o neznámou nemoc, nic překvapujícího. Po vzoru krevních červů rozlézajících se žílami lidského těla, se i jejich přenašeči rozlézají umělými tepnami města. A blíží se věčná noc...

Druhý díl Zhoubné nákazy pokračuje přesně tam, kde první skončil. Pouhý týden po přistání mrtvého letadla se nákaza stačila rozšířit nejen městem a i když oficiální úřady stále mlží, lidé podvědomě cítí blížící se změnu. Propukají nepokoje, ulice, ba i celé čtvrti zachvacují plameny stejně rychle jako panika. Rozkol nastává i v řadách lovců strigoi, kde Efraim Goodweather pomalu ale jistě propadá své závislosti na alkoholu. To mu ale nebrání v pokračovat v boji. V boji řádně těžkém a krvavém. Naštěstí neproteče jenom červená, lidská krev, ale i ta bílá, upíří, protože lidi mají zatraceně tuhý kořínek a nevzdáívají se tak snadno. Minimálně když mají tu správnou motivaci.

Pád (jak zní český podtitul druhého dílu) je oproti svému atmosférickému předchůdci více akční, krvavější a dynamičtější. Del Torův a hoganův styl psaní ale nesází na nějaké větné kudrlinky, či nějaké vyhrávání si s textem, což má za následek stručné, úderné věty, které dokážou zasáhnout stejně dobře jako stříbrná čepel a ženou děj kupředu rychlostí slunečního světla. Příběh opět skvěle dokáže vtáhnout a nedovoluje čtenáři (stejně jako hlavním hrdinům) ani na chvilku oddechnout.

Přestože je děj plný akce, dojde jen k jednomu, nebo dvoum podstatným a zapamatovatelným zvratům, zbytek je jenom taková výplň popisující pozvolný pád lidstva do područí vampýrů.

Ale zatraceně čtivá a napínavá výplň.

název: Zhoubný kmen: Pád (The Fall)

autor: Guillermo del Toro, Chuck Hogan

rok vydání: CZ 2011, (ENG 2010)

nakladatelství: Beta-Dobrovský

hodnocení: 70%

P.S.: Stejně jako první díl i druhý má svou komiksovou adaptaci.

P.P.S.: A stejně tak vydalo nakladatelství HarperCollins Publisher druhý díl jako audiobook, tentokráte namluvený Danielem Oreskesem.

 

 

Zhoubný kmen: Nákaza - 80%

Tak mám za sebou první díl upíří trilogie. Ne, nejsou tam žádní zářící upírci z kindervajíčka a jejich depilovaní, polonazí kámoši vlkodlaci. V tomhle případě jsou upíři po dlouhé době opět sami sebou. Krvelační predátoři, kteří zákeřně útočí ze tmy a zmocňují se toho, co je vám nejdražší. A tím není myšlena pouze vaše krev.

Ale pěkně popořádku. Název trilogie je Zhoubný Kmen (v originále The Strain) a na svědomí ji má dvojice autorů.

 Chuck Hogan, který se v češtině objevil pouze ve sbírce detektivních povídek Jeffreyho Deavera Nejlepší Americké detektivní povídky 3 (BBArt 2010), ale jinak má za sebou již několik (povětšinou detektivních) knih, z nichž nejpodstatnější je nejspíš kniha Prince of Thieves: A Novel (2004), kterou Ben Affleck převedl do filmové podoby pod názvem The Town (Město 2010). Jeho dílo získalo roku 2005 Hammetovu cenu, což je ocenění udělováno od roku 1991 Mezinárodní asociací spisovatelů krimi a které je pojmenováno po spisovateli Dashiellu Hammetovi.

No a druhým spoluautorem je literární debutant, a přesto člověk živící se psaním, scénárista, režisér a příležitostný herec Guillermo del Toro. 

Člověk, který má na kontě spousty hororových a mysteriózních filmů (Stroj času/Cronos 1993, Princ bez království a.k.a. Ďáblova páteř 2001, či Faunův labyrint 2006) a několik nadmíru povedených komiksových adaptací (série Hellboy, či Blade 2). K většině filmům, které režíroval si napsal scénář (a také je uveden jako spoluscénárista u Hobití trilogie), takže s psaním má své zkušenosti. Ty se rozhodl zúročit při tvorbě scénáře ke svému seriálu The Strain. Bohužel studia jeho práci původně odmítala, až mu nakonec někdo poradil, aby scénář převedl do knižní podoby. Díky tomuto kroku (a díky kanadské stanici FX) se seriál nakonec dostal na televizní obrazovky. Teď už ale zpět ke knize.

První díl série nese název Nákaza, což v podstatě mluví samo za sebe. Na New Yorském letišti přistane letadlo, které se okamžitě po přistání odmlčí. A nejen to. Motory stojí, v oknech je tma a ven se neozve ani pípnutí. Jakmile dovnitř pronikne SWAT tým zjistí, že všichni cestující i s posádkou jsou po smrti. Na scénu nastupuje hlavní hrdina, vůdčí člen CDC (Centers for Disease Control and prevention – Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) skupiny Kanárek. A co že to jsou Kanárci? Inu nechme nejpovolanější, aby nám to vysvětlili:

RIMMER: V devatenáctém století, když fárali horníci do šachty, nejdřív spustili kanárka v malé klícce -

LISTER: Na co, aby kopal uhlí? V tom století musely žít samý jelita. Kolik toho může takovej kanárek nakopat?

RIMMER: - A když tam byly jedovaté plyny, a že tam byly často, hádej, co udělal kanárek.

LISTER: Stěžoval si předákovi?

RIMMER: Chcípnul, Listy. Kanárek byl určen pro krajně nebezpečné, strašlivé a mezní situace a měl zjistit, jestli lze přežít. Pak věděli, že je bezpečné tam poslat důležité lidi.

(Red Dwarf – Červený Trpaslík epizoda 48 Kassandra)

 

To přesně jsou Kanárci – předsunutá hlídka. Jenže co dr. Goodweather a jeho kolegyně Nora Martinezová v letadle objeví nesjou obyčejné následky virového onemocnění. A rozjíždí se boj s časem. Knize je často vytýkaný filmový styl psaní (časté střídání scén, krátké, dějově málo významné vsuvky atp.) což vzhledem k tomu, že původně šlo o scénář je poměrně pochopitelné. Přesto je Nákaza opravdu nakažlivá a čte se jedním dechem. Příběh je napínavý a o tajemnou, místy až dusivou atmosféru není nouze. Hlavní postavy nejsou jen ploché, bezcharakterní figurky, ale jde o veskrze sympatické a oblíbitelné hrdiny, kterým i přes jejich nedostatky (nebo právě pro ně) budete držet palce. Velkou výhodou je i odborný, skoro až lékařský přístup k upířímu druhu.

Bohužel jistou vadou na kráse českého vydání je překlad, který má na svědomí Linda Bartošková. Není vyloženě špatný, ale místy je z něj cítit nezkušenost a začátečnická nejistota (například když hlavní hrdina při rozhovoru z jedním ze záporáků označí danou osobu ve svých myšlenkách jako rošťáka, je jasné, že je něco špatně). Navzdory tomu dokáže příběh strhnout natolik, že daná vada neodradí od dočtení knihy a místy se mu podaří vyvolat i ne/příjemné mrazení v zádech. Pokud je vám už zle ze všech těch zářících, romantických a přihřátých upírků, kteří věčně jen brečí nad svým "prokletím", rozhodně neváhejte a sáhněte po této nakažlivé trilogii, která je nyní k sehnání v pevné vazbě za pouhých 99,- za díl.

název: Zhoubný kmen: Nákaza (The Strain)

autor: Guillermo del Toro, chuck Hogan

rok vydání: CZ 2010, (ENG 2009)

nakladatelství: Beta-Dobrovský
hodnocení: 80%

P.S.: Nezkrácený audiobook vydalo v originále vydavatelství HarperCollins Publishers a načetl jej herec Ron Perlman, který s Guillermem del Torem pracoval na druhém díle série Blade, či na obou dílech série Hellboy, kde ztvárnil hlavní roli.

P.P.S.: Kniha se dočkala i komiksové verze, kterou roku 2011 vydalo nakladatelství Dark Horse Comics. Scénář napsal David Laphman a kresbu má na triku Mike Huddelston.